Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil u příležitosti Dne ukrajinského námořního vojska Oděsu. Na místní základně uctil památku námořníků, kteří padli v současné válce proti ruské agresi „Uctíváme památku našich bojovníků, kteří položili své životy za Ukrajinu,“ uvedl.
Estonský prezident v projevu k výročí vstupu země do NATO prohlásil, že by aliance neměla vyjednávat s Ruskem o budoucím členství Ukrajiny. „Členství Ukrajiny v NATO nesmí být věcí k diskuzi, její směřování ke členství je nezvratné,„ řekl Alar Karis “NATO musí vyslat silný signál, že bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné,„ dodal. Varoval před podle něj falešnou dohodou s Ruskem, která by zahrnovala ústupky Ukrajiny.
Mluvil i o posilování výdajů na obranu členských zemí aliance. 2 % HDP už podle něj nemusí stačit k tomu, aby se Evropa mohla ubránit v případě Ruského útoku. Hlavním cílem nastávajícího Summitu NATO ve Washingtonu má být dlouhodobá podpora Ukrajiny
Podle Ukrajinských zdrojů nezničily ruské střely Iskander na Ukrajině v ranních hodnách dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot, jak ohlásili ruští okupanti. Mělo jít ve skutečnosti o nafukovací makety, které slouží ke zmatení nepřátelských zaměřovačů. Ty Ukrajina vyrábí i nakupuje v různých státech světa včetně České republiky. Ukrajina již dříve používala levné klamné cíle, které mají vypadat jako západní protivzdušné a raketové systémy za miliony dolarů, které Moskva na Ukrajině loví. Zprávy žádné ze stran nelze nezávisle ověřit.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
