Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Někteří polští autodopravci, kteří se loni na podzim účastnili protestů proti levnější konkurenci z Ukrajiny, od ukrajinských řidičů uvázlých v koloně před zablokovanými hraničními přechody brali úplatky. Za peníze je vyváděli z fronty a zajistili jim rychlé odbavení na hranici. Dnes o tom píše polský deník Gazeta Wyborcza.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil svou cestu do Moskvy za „druhou zastávku mírové mise.“ Tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Putin jako podmínku pro jednání s Kyjevem nedávno označil stažení ukrajinských vojáků ze čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje. Požaduje také, aby se Kyjev zavázal nevstupovat do NATO. Ukrajina tyto podmínky Kremlu zásadně odmítá.
Maďarský premiér Viktor Orbán přiletěl do Moskvy na jednání s Putinem. Potvrdil to Orbánův mluvčí. Do Ruska podle něho přijel na mírovou misi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
