Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná příští týden od úterý do čtvrtka, by měl přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování Aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Novinářům to dnes řekli zástupci hradního zahraničního odboru.
Česko má podle Hradu zájem zejména na tom, aby summit demonstroval jednotu NATO, potvrdil pokrok a další směřování v posilování obranyschopnosti a odstrašení, přihlásil se k dlouhodobé podpoře Ukrajiny napadené Ruskem a její perspektivě členství v Alianci a potvrdil výběr příštího generálního tajemníka NATO, kterým bude bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Bratislava je připravena v případě potřeby hostit vyšší počet vojáků armád Severoatlantické aliance na Slovensku a také je připravena zvýšit dodávky elektřiny na Ukrajinu, čelící třetím rokem ruské agresi. Uvedl to dnes ve Varšavě slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
Slovensko podle Pellegriniho navzdory svému mediálnímu obrazu, který zdůrazňuje zdrženlivý postoj vlády premiéra Roberta Fica k podpoře Ukrajiny, ve skutečnosti dělá pro Kyjev „velké množství práce“.
Svědčí o tom podle hlavy státu zvýšení výroby munice a dělových hlavní ve slovenských zbrojovkách, jakož i vývoz elektřiny na Ukrajinu, jejíž kapacity pro výrobu elektřiny ničí ruské vzdušné útoky. Pellegrini také zdůraznil, že Slovensko neuznává ruskou anexi Krymu ani násilnou změnu hranic na východě a jihu Ukrajiny.
Gubernátor Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, Vjačeslav Gladkov oznámil další čtyři raněné, včetně dvanáctileté dívky, v důsledku útoku ukrajinských dronů na tři auta v pohraničí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
