Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruští poslanci a senátoři budou muset povinně předem žádat o souhlas se svými cestami mimo Rusko. Jinak jim za neoznámení bude hrozit ztráta mandátu. S informací přišla ruská státní agentura TASS.
Na střední školu v Česku se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. V prvním kole byla nejvyšší úspěšnost těchto uchazečů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, ve druhém kole v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Na webu o tom informovalo ministerstvo školství.
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že se dnes shodl se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim na tom, že by měla pokračovat podpora válčící Ukrajiny.
Obě země ale zaujímají „diametrálně odlišná stanoviska“ k případnému vstupu Ukrajiny do NATO, upozornila polská veřejnoprávní televize TVP, a odlišné postoje na tuto otázku daly dnes najevo i hlavy států. „Duda je možná pro povzbuzení a dřívější začátek přístupových jednání Ukrajiny do NATO, my spíše vybízíme ke zdrženlivosti,“ řekl Pellegrini podle serveru Teraz.sk.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
