Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dnes o tom s odvoláním na svůj zdroj z maďarské vlády informoval maďarský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě Evropské unie, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V moskevském Kremlu získali vysoké státní vyznamenání komici Vladimir Kuzněcov a Alexej Stoljarov, kteří jsou známí pod přezdívkami Vovan a Lexus. V posledních letech oklamali řadu západních politiků včetně italské premiérky Giorgii Meloniové nebo britského ministra zahraničí Davida Camerona, se kterými se spojili a předstírali, že jsou jiní politici. Informovala o tom dnes ruská agentura RIA Novosti.

Putin řekl, že bere vážně Trumpovy návrhy ohledně míru na Ukrajině. Dnes to řekl na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná.
„Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je „klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. „Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.
Bývalý šéf Bílého domu Trump, který bude s největší pravděpodobností kandidátem republikánů v listopadových prezidentských volbách, opakovaně prohlásil, že by válku na Ukrajině dokázal ukončit „během 24 hodin". Nikdy však nespecifikoval, jak by toho dosáhnul, připomíná ruskojazyčný servis BBC.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.