Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pět ruských střel a šest dronů, kterými Rusko dnes ráno zaútočilo na Ukrajinu, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podařilo se podle něj sestřelit jednu střelu s plochou dráhou letu Iskander-K a čtyři řízené letecké rakety Ch-59, pět útočných dronů typu Šáhed a jeden průzkumný dron Orlan; o osudu dalších dvou střel Iskander-K vypuštěných z Ruska se generál nezmínil. Terčem ruských útoků byla podle něj především Dněpropetrovská oblast, jejímž správním střediskem je Dnipro.
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo dnes ČTK ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, dnes na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94.860 kusů, z toho 10.000 v tomto roce,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.
Při ruském ranním náletu na ves Borova u Izjumu v Charkovské oblast zahynul osmačtyřicetiletý muž, jehož tělo vyprostili záchranáři z trosek, uvedla oblastní prokuratura. Zranění utrpěli také pětasedmdesátiletá žena a padesátník. Nálet podle prokuratury poškodil výlučně civilní infrastrukturu, včetně desítky obytných domů, obchodů, hospodářských a kancelářských budov.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
