Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) zhoršil výhled růstu ukrajinské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) této východoevropské země, která se třetím rokem brání ruské agresi, podle aktuální prognózy letos vykáže růst o 2,7 procenta. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Na začátku roku hovořil o růstu o 3,2 procenta.
Zhoršení prognózy je důsledkem zničení zhruba poloviny energetické infrastruktury, na kterou se zaměřují ruské raketové útoky a nálety. V loňském roce přitom ukrajinská ekonomika vykázala růst o 5,3 procenta. V roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi, se HDP napadené země propadl o 28,8 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem.
Premiér uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán podle ní také prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků. Novinářům to dnes po návštěvě společnosti řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
