Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Všech 116 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je v Polsku. Dnes o tom informovala polská agentura, která má na starosti armádní nákupy. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplní mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Ve středu do Polska dorazila poslední dodávka, kterou tvořilo 47 tanků a 26 dílenských vozidel.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod dnešního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém dnes unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v EU.
„V květnu se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
„Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice,“ píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
