Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Názory České a Slovenské republiky na konflikt na Ukrajině nejsou tak odlišné. Je to spíše o interpretaci či o tom, do jaké míry se liší veřejná prohlášení a praxe. Po dnešním jednání se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v Praze to řekl český prezident Petr Pavel.
Pellegrini uvedl, že s Pavlem vedl dlouhou debatu o Ukrajině, bezpečnostní a geopolitické situaci. Slovensko podle něj napadené zemi pomáhá například dovozem elektrické energie.
„Když jsme si měli možnost popovídat o 'sporné' části, tak jsme zjistili, že názory zdaleka nejsou tak rozdílné a je to jenom o tom, jakým způsobem jsou interpretovány, případně do jaké míry potom se liší veřejně deklarovaná prohlášení od toho, co se nakonec v praxi děje,“ řekl Pavel. „Myslím, že rozdíly jsou výrazně menší,“ doplnil.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie čeká ve čtvrtek a v pátek jeden z nejdůležitějších summitu poslední doby. Přivítají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým budou hovořit o další vojenské i finanční pomoci Ukrajině, a také by se měli dohodnout na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Očekává se rovněž přijetí takzvané Strategické agendy, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let.
Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho jmenování dnes definitivně potvrdili zástupci členských států, oznámila aliance v tiskové zprávě. Odcházející generální tajemník Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že NATO bude v dobrých rukách.
„Vřele vítám, že spojenci NATO vybrali jako mého nástupce premiéra Marka Rutteho,“ napsal Stoltenberg na sociální síti X. Rutte je skutečným stoupencem transatlantických vztahů, „je silným vůdcem a budovatelem konsenzu“, napsal Stoltenberg na síti X. Mandát norského politika, který NATO vede desátým rokem, spojenci opakovaně prodlužovali, mimo jiné kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
