Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podle Petra Pavla se na dnešním jednání prezidenta se zástupci vlády a opozice jednotlivé strany debaty shodly v otázkách týkajících se zahraniční a obranné politiky. „Shodli jsme se na tom, že největší hrozbou v současnosti pro ČR i pro Evropu je jednoznačně Rusko se svojí agresivní politikou. Shodli jsme se na odsouzení agrese proti Ukrajině,“ prohlásil Pavel.
Podle zástupců hnutí ANO je potřeba rychleji pracovat na mírovém řešení situace na Ukrajině. „V principu je shoda v tom, že jak podpora Ukrajiny, tak úsilí o mírové jednání jsou dvě strany téže mince,“ zdůraznil prezident.
Více se o dnešním jednání můžete dočíst ZDE.
Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR) dnes uvedl, že představitelé bezpečnostních složek minulý týden v Oděské oblasti na jihu země překazili pokus stovky ukrajinských mužů utéct za hranice. Několik organizátorů bylo zatčeno. Na Ukrajině platí válečný stav a muži v branném věku mají zákaz opustit zemi.
Podle DBR byla v pátek na cestě k hranicím zastavena skupina 47 mužů ve čtyřech mikrobusech, přičemž dalších 53 mužů bylo zadrženo na cestě do „sběrného místa“. Hranici měli překonat pěšky.
Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv),“ uvedl dnes štrasburský soud.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
