Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.
„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení z mírového summitu vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko.
„Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Petr Pavel na sociální síti X.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Peking, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a pomohl ukončit válku na Ukrajině, informovalo finské médium Yle.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
