Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, avizoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který se na konferenci vydá společně s prezidentem Petrem Pavlem či předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání bezpečnostních poradců a diplomatů v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě, na Maltě či v Davosu.
Pracovní skupina, které Česko spolupředsedá, se zabývá například budoucím zajištěním bezpečnosti nejen Záporožské jaderné elektrárny. „Věnujeme se jednak situaci v záporožské elektrárně, ale také celkově tomu, jak je možné a nutné zabezpečovat celkovou ukrajinskou energetickou síť s ohledem na jaderné elektrárny a na dopad na obyvatele,“ uvedl Marian. Rusko pravidelně na energetickou infrastrukturu útočí.
Budapešť nebude blokovat rozhodnutí NATO o podpoře Ukrajině, řekl podle Reuters maďarský premiér Viktor Orbán na setkání s šéfem aliance Jensem Stoltenbergem.
„Žena z okupovaných Olešek v Chersonské oblasti přešla přes silniční most, aby se dostala na území kontrolované Ukrajinou,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Ukázala svůj ukrajinský pas dronu, který následně koordinoval kroky této dámy.“
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
