Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Prezident Petr Pavel se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou hovořili o dalším rozvoji vzájemných vztahů, dopadu konfliktu na Ukrajině na obě země, jejich ekonomiky a bezpečnost i o výsledcích víkendových voleb do Evropského parlamentu.
Pavel řekl, že vztahy mezi zeměmi nejsou jen na úrovni oficiálních představitelů, ale také na úrovni expertů, úředníků a především občanů. „Ty by neměly být v žádném případě narušeny neshodou ohledně dílčích problémů, které řešíme,“ podotkl. „Dnes máme rozdílný pohled například na vývoj situace na Ukrajině, možnosti jejího řešení, budoucí vztahy k Rusku. Ale to neznamená, že všechny ostatní vztahy by tím měly být poznamenány,“ dodal.
Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil šest lidí a dalších 11 zranil, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.
„Každý den a každou hodinu ruský teror dokazuje, že Ukrajina musí spolu se svými partnery posílit svou protivzdušnou obranu,“ napsal Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. „Moderní systémy protivzdušné obrany mohou zajistit maximální ochranu lidí, našich měst a pozic. A my je maximálně potřebujeme,“ dodal.
Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi 10.000 dobrovolníků ročně by armáda získala dalších 5000 lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
