Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Jedním z cílů lidí kolem mediální platformy Voice of Europe byla špionáž uvnitř Evropské unie, řekl na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Ocenil, že česká vláda jednala tvrdě a nekompromisně, když platformu a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na konci března zařadila na národní sankční seznam. O jejich sankcionování rozhodla dnes na návrh ČR i Evropská unie.
Loňské veřejné prohlášení o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v Česku zajistil za úplatu šíření ruské propagandy o válce na Ukrajině, splnilo podle šéfa BIS Michala Koudelky svůj účel. Koudelka dnes na konferenci ve Sněmovně řekl, že ruská strana rychle odhadla, o koho se jedná, a aktivity zastavila. Stejně se zachovali i samotní aktéři případu.
Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu cílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií ze zpravodajské komunity byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket. Orsk je od ukrajinské hranice vzdálený 1500 kilometrů, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy zatím nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
