Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.
„Hlavními tématy jednání budou česká muniční iniciativa, protivzdušná obrana Ukrajiny a obranně-průmyslová spolupráce v Evropě,“ uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě.
Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými střelami na hypermarket na okraji Charkova vzrostla na 12 mrtvých a 43 raněných. Dnes ráno o tom podle agentury Reuters informovala místní prokuratura. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov předtím uváděl 11 obětí. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.
Ve skladu s plynovými lahvemi v Moskevské oblasti údajně vypukl rozsáhlý požár. Ministerstvo pro mimořádné události tvrdí, že požár, který zasáhl plochu 500 metrů čtverečních, byl uhašen bez obětí na životech.
Ruská média zároveň uvádějí, že místní obyvatelé hlásili, že před požárem ve skladu slyšeli neurčité výbuchy. Ačkoli záběry na internetu ukazují, že sloupec kouře byl poměrně vysoký a údajně byl vidět několik kilometrů od místa požáru, ruští představitelé záchranných složek popírají, že by požár byl příliš rozsáhlý.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
