Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko nemá dostatek vojáků pro velký útok v Sumské oblasti, ale přesto se může pokusit o invazi do regionu, uvedl mluvčí Státní pohraniční služby Andrij Demčenko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odpoledne zahájil třídenní návštěvu Německa. Je to první státní návštěva francouzské hlavy státu ve spolkové republice po 24 letech, připomíná agentura DPA. Původně se měla uskutečnit loni, ale kvůli nepokojům ve Francii ji Paříž na poslední chvíli odložila.
Agentura AFP poznamenává, že cílem Macronovy cesty je potvrdit pevnost francouzsko-německého partnerství a pokusit se překonat některé rozdíly v názorech mezi Berlínem a Paříží, například pokud jde o nejlepší způsob podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku.
Pobaltské státy a Polsko vyšlou v případě ruských úspěchů na frontě na Ukrajinu vojáky, píše Spiegel. „Pokud Rusové dosáhnou strategického průlomu na východní Ukrajině, situace by se mohla prudce zhoršit. V takovém případě nebudou pobaltské státy a Polsko čekat na rozmístění ruských vojsk na svých hranicích, varovali pobaltští politici,“ uvádí se v článku. Podle listu zástupci pobaltských zemí varovali Německo před podobným scénářem během konference Lennarta Meriho v Tallinnu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
