Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen spolu se svými kolegy ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Polska inicioval společnou výzvu EU k začlenění Ukrajiny do evropského obranného průmyslu.
„Navrhujeme co nejdříve vypracovat akční plán EU pro integraci Ukrajiny do evropského obranného průmyslu. To mimo jiné zajistí přístup Ukrajiny k programům EU v oblasti obranného průmyslu a obranných inovací,“ uvedl dánský ministr.
Německý kancléř Olaf Scholz na akci v Berlíně prohlásil, že jeho vláda dala Kyjevu jasná pravidla, která zakazují použití německých zbraní na ruském území, a že nevidí důvod, proč by se to mělo měnit.
Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými leteckými pumami na hypermarket se stavebními potřebami na okraji Charkova vzrostla na 16 mrtvých, dalších 43 lidí je zraněných. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 14 zabitých. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.
Rusové přitom pokračují v ostřelování Charkovské oblasti, poznamenal dnes server Meduza a upozornil na hlášenou oběť z obce Bohuslavka v Izjumském okrese. „Zemřela dvaasedmdesátiletá žena, dva civilisté byli zraněni, včetně devítiletého chlapce,“ napsal Syněhubov dnes odpoledne.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
