Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podle admirála Roba Bauera „není pozdě na to, aby Ukrajina zvítězila“. „Svoboda Ukrajiny nemůže a nesmí zemřít,“ dodal s tím, že svět je nyní na historické křižovatce, kdy na jedné straně stojí beztrestnost a na druhé odpovědnost. „Ruské velení si vybralo beztrestnost,“ doplnil šéf Vojenského výboru NATO Bauer.
Mluvčí Kremlu dnes odsoudil středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a popřál mu brzké uzdravení. Informoval o tom ruský list Izvestija. Ruský prezident Vladimir Putin už ve středu podle informací svého úřadu zaslal slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové telegram v podobném znění, ve kterém střelbu na předsedu slovenské vlády označil za ohavný zločin, jenž nemá ospravedlnění.
„Tento útok co nejdůrazněji odsuzujeme a považujeme ho za absolutně nepřijatelný. Je to velká tragédie. Doufáme, že se panu Ficovi podaří se z toho dostat a co nejrychleji se zotavit. Přejeme mu brzké uzdravení,“ řekl deníku mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Putin podle Reuters během návštěvy Číny uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do ní. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina „všechny oblasti“, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
