Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská armáda nedisponuje dostatečným počtem vojáků k dosažení strategického průlomu v oblasti Charkova na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je vrchním velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě, po jednání šéfů generálních štábů členských zemí NATO v Bruselu. Ukrajinské síly podle něj udrží v regionu své pozice.
Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu na severu Charkovské oblasti, a otevřelo tím novou frontu. Podle dřívějších informací agentury AP se tam následně zmocnilo území o rozloze přibližně 100 až 125 kilometrů čtverečních, což zahrnuje přibližně sedm vesnic. Rusko podle Reuters tvrdí, že obsadilo 12 obcí.
Moldavsko uspořádá 20. října referendum o vstupu do Evropské unie. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodl parlament postsovětské republiky, která požádala o členství v evropském bloku krátce po předloňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zároveň s referendem budou Moldavané volit novou hlavu státu.
Všelidové hlasování prosazuje proevropská prezidentka Maia Sanduová. Referendum by podle ní zabránilo možné změně proevropského směřování země s 2,6 miliony obyvatel v případě, že by jiné vedení státu v budoucnu například prosazovalo orientaci na Rusko.
Na sociálních sítích se šíří záběry z bojů ve Vovčansku.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
