Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem..., může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,“ míní BBC.
Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters.
„Ruské bomby FAB-500 opět spadly v Bělgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV. „Oficiálně úřady o pádu munice neinformovaly, ale místní obyvatelé hromadně hlásí, že střela spadla z prolétajícího letadla.“
„Ruská bomba, která spadla v noci v obci Razumnoje, pravděpodobně nevybuchla, byla pohřbena pod asfaltem na parkovišti mezi domy. Druhá vybuchla několik desítek metrů od první, ale o 8 hodin později,“ dodává Nexta.
„Oficiálním důvodem pro změnu v čele ministerstva obrany je, že se zvyšují výdaje (na válku) a rozpočet ministerstva obrany je na úrovni 6–7 % rozpočtu,“ komentoval odvolání Sergeje Šojgua politický geograf Michael Romancov. „Proto je třeba, aby v čele stanul ekonom (Bělousov).“ O jiných než oficiálních důvodech se vedou různé debaty.
„Já bych se ani nedivil, že by to byla pravda. Rozkradli a rozkrádají všechno. S těmi penězi, co do toho vkládají, už měli být dávno v Kyjevě,“ reagoval Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
