Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Členské státy EU dnes definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.
Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Švédský premiér Ulf Kristersson je otevřený rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Předseda vlády Švédska, které se nedávno stalo členem Severoatlantické aliance, to řekl švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu. Kristersson dnes ve Stockholmu jedná s lídry severských zemí a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem schůzky je mimo jiné bezpečnostní situace v Evropě, podpora Ukrajiny či hrozba hybridních útoků.
Švédský parlament bude v červnu hlasovat o obranné dohodě, kterou uzavřelo Švédsko se Spojenými státy. Dohoda by měla Spojeným státům umožnit přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi a skladování vojenského vybavení a zbraní na švédském území.
Několik nevládních organizací vyzvalo švédskou vládu, aby do smlouvy zahrnula zákaz rozmisťování jaderných zbraní na švédském území. Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není potřeba, protože „ohledně jaderných zbraní panuje ve Švédsku široká shoda“.
Vedení pražského magistrátu nechá bronzovou plastiku s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město zároveň spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP) vypíše výtvarnou soutěž na úpravu reliéfu.
Stanice na lince B byla pod názvem Moskevská otevřena 2. listopadu 1985, na její podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři.
„Československo však bylo v té době okupováno Sovětským svazem a tím připraveno o svou suverenitu. Legenda o československo-sovětském přátelství byla proto vnuceným narativem sovětské okupační moci,“ píše se v dokumentu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
