Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech deset dronů, které v noci na dnešek Rusko vyslalo nad území Ukrajiny, informovalo letectvo napadené země. Cílem ruského raketového útoku se stal severoukrajinský Charkov, kde po něm zůstaly poničené obytné domy.
Je bez debat, že co do objemu a snahy získat vojenskou pomoc pro napadenou Ukrajinu, malé Česko patří k velkým lídrům. Nemělo by proto zvážit rovněž vyslání vojenského kontingentu, jak o tom v případě Francie čas od času bájí prezident Emmanuel Macron? A koho Česká republika podporuje jako nového šéfa NATO? I na to v pořadu Blesku Epicentrum odpovídal šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Na celé Epicentrum se podívejte ZDE.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jako premiéra budoucí vlády předsedu té dosavadní Michaila Mišustina. Podle Reuters to dnes oznámil předseda dolní komory parlamentu, Státní dumy. Ta by dnes měla o novém premiérovi hlasovat.
Dosavadní ruská vláda podala podle zvyklostí demisi po Putinově pondělní inauguraci značící začátek pátého prezidentského období.
Mišustin byl považován za favorita na pokračování v úřadě, hovořilo se nicméně i o zástupci šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergeji Kirijenkovi nebo moskevském starostovi Sergeji Sobjaninovi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
