Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.
„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.
MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.
Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky ruského plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí.
Gazprom uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů. Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.
„Specializované firmy každý den pořizují satelitní snímky ukrajinského území. Nepřítel může tyto snímky využít,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Kateryna Černohorenková. Dodala, že v době války je potřeba toto riziko minimalizovat.
Resort obrany uvedl, že podepsal memorandum o porozumění s nejmenovanými firmami zabývajícími se pořizováním satelitních snímků, které se týká omezení šíření snímků ve snaze zajistit, aby k nim nemělo přístup Rusko. Úřad se také dohodl s jednou ze společností, jejíž název nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn, že bude každodenně pořizovat snímky s rozlišením od tří do pěti metrů. Své družicové obrázky takto zveřejňovaly například americké firmy Maxar Technologies a Planet Labs; už zřejmě přestaly.
Agentura Bloomberg nedávno informovala, že Evropská unie uvažuje o zařazení několika firem sídlících v Číně a Hongkongu na sankční seznam – údajně dodávaly Rusku satelitní snímky.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
