Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Pokračujeme v práci na prvním celosvětovém mírovém summitu, který má potenciál zahájit cestu ke spravedlivému míru. Spolupracujeme na něm se švýcarskou stranou,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
„Dnes jsme se dohodli na posledních podrobnostech a budeme i nadále neúnavně pracovat na tom, aby se summitu zúčastnilo co nejvíce vedoucích představitelů a zemí. Jde o zásadní věc. Svět je schopen zastavit jakéhokoli agresora. Pokud bude svět pracovat společně a podle pravidel globální většiny, žádná agrese nebude schopna takovému globálnímu tlaku odolat,“ říká prezident.
„Společně musíme donutit Rusko k uzavření míru. V nadcházejících týdnech nás čeká mnoho práce, včetně práce za zavřenými dveřmi s partnery, abychom zajistili, že summit bude skutečně smysluplný,“ dodal.
Obrazem: Devastace Časiv Jaru v Doněcké oblasti. Město duchů připomíná Bachmut a Avdijivku, o něž se rovněž sváděly těžké boje. Nyní se Rusové snaží prolomit frontu zde.
„SBU doručila oznámení o podezření sankcionovanému metropolitovi Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu ze Záporoží, který vyvolával náboženskou nenávist,“ informuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). Kněz nenávistně hovořil soukromě i v bohoslužbách, podporoval ruskou agresi. „Duchovní také zveřejňoval provokativní příspěvky na svém osobním telegramovém kanálu, kde urážel náboženské cítění představitelů jiných náboženství. Tímto způsobem podkopával společensko-politickou situaci v přífrontovém regionu ve prospěch agresorské země.“
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
