Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ani na cestách nevynechává své ranní hlášení o radiační situaci na Ukrajině. „Zůstává normální,“ tweetuje z kyperské Larnaky a přidává svou fotku u památníčku ukrajinských obětí.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinskou Čerkaskou oblast, kde poškodilo klíčovou infrastrukturu. Zranění utrpělo šest osob. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura Reuters.
„Ráno nepřítel zaútočil na naši Čerkaskou oblast. Proti vzdušnému cíli byla nasazena komplexní protivzdušná obrana,“ uvedl v prohlášení šéf čerkaské oblastní vojenské správy. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti na životech, lékařskou pomoc zatím vyhledalo šest osob.
Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.
Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“. Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
