Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.
„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.
Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
