Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.
Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek. Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.
Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
V projevu po podpisu zákona Biden prohlásil, že tento krok posiluje bezpečnost USA, ale i celého světa. „Teď musíme jednat rychle,“ řekl v souvislosti s americkými dodávkami vojenské pomoci Ukrajině, které byly kvůli nedostatku financí od konce loňského roku zablokované. Podle agentury AFP uvedl, že Američané začnou posílat vojenské vybavení na Ukrajinu v nejbližších hodinách.
Komisařka ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová poprvé osobně jednala s ukrajinskou stranou o navrácení dětí, které zprostředkoval Katar. „Dnes jsme na schůzce projednali aktuální seznamy, na kterých pracujeme. Je na nich 29 dětí, které žijí v Rusku, a pracujeme na jejich opětovném spojení s blízkými na Ukrajině. Požádala jsem také o pomoc při návratu do Ruska 19 dětí, které jsou na Ukrajině nebo z různých důvodů skončily v EU,“ uvedla podle agentury TASS.
Poděkovala Kataru za vytvoření prostoru pro dialog mezi Ruskem a Ukrajinou v zájmu dětí. „Poprvé jsme se díky katarskému zprostředkování setkali s ukrajinskou stranou ve formátu face-to-face,“ dodala dětská ombudsmanka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
