Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že loni převažovaly mezi skutky s nenávistným podtextem útoky na Ukrajince. Policie tyto trestné činy důkladně prošetřuje a informuje o nich veřejnost, sdělil Rakušan ČTK v reakci na pravidelnou zprávu mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta konstatovala, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti. Loni bylo zaregistrováno 311 skutků páchaných s nenávistným podtextem, oproti předcházejícímu roku to je podle Rakušana o desetinu víc.
„V létě minulého roku došlo k několika konfliktům mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které se podařilo vyřešit i díky práci policie a systému akutní komunikace ministerstva vnitra. Situaci účinně řešíme, mluvíme s lidmi přímo z obou komunit, pracujeme na konkrétních řešeních společně se zmocněnkyní pro lidská práva a zmocněnkyní pro záležitosti romské komunity. Osobně jsem se sešel se zástupci Romů, vysvětlili jsme si, že právo a zákony u nás platí pro všechny stejně a že policie řeší trestnou činnost bez ohledu na to, kdo ji páchá,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česká republika má nyní na svém území v porovnání s dalšími unijními zeměmi nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Celkovou bezpečnostní situaci to negativně neovlivňuje a kriminalita páchaná Ukrajinci je v podílu nižší než u většinové populace, konstatoval.
Ukrajina minulý týden k útoku na vojenské letiště na Krymu poprvé použila taktické balistické střely s dlouhým doletem ATACMS, tajně dodané z USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc pro Ukrajinu od USA, kterou podpisem příslušného zákona stvrdil Biden.
„V těchto dnech pracujeme s našimi americkými přáteli na všech úrovních na rychlém naplnění tohoto balíčku ze Spojených států zbraněmi, které naši vojáci potřebují. Od raket ATACMS a dělostřelectva přes protitankové zbraně a rakety pro HIMARS až po nezbytnou protivzdušnou obranu a vybavení,“ uvedl na telegramu Zelenskyj.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
