Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruské ministerstvo hospodářství dnes zlepšilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska na 2,8 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Zároveň však zvýšilo odhad letošní inflace a předpovědělo postupné oslabování domácí měny v nejbližších letech. Informovala o tom agentura Reuters.
Ruské ministerstvo hospodářství je ohledně letošního růstu ekonomiky navzdory zlepšení prognózy pesimističtější než ruský ministr financí Anton Siluanov. Ten minulý týden uvedl, že ruský HDP by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta.
Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP.
Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.
Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
