Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.
„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.
Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.
Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
