Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.
„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.
„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.
Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
