Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.
Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.
„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.
Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.
Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.
„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
