Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Inflace v Rusku již dosáhla svého vrcholu, její pokles však zatím není dostatečný k tomu, aby ruská centrální banka mohla zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedla to dnes podle agentury Reuters guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v projevu k poslancům Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Poměrně velká část munice zajištěné skrze českou iniciativu by měla být na Ukrajinu dodána do konce června, zbytek do konce roku. V následujících týdnech budou jednání gradovat tak, aby byla splněna taková očekávání, řekla po dnešním setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Právě o plánu na zajištění munice v zemích mimo EU s Pavlem hovořila, prezidentovi dnes také představila své návrhy na jmenování generálů. Jedna z osob působila na Vojenském zpravodajství.
Boj na Ukrajině je i naším bojem, jde o obranu naší bezpečnosti a také našich hodnot, prohlásil belgický král Philippe ve svém dnešním vystoupení v Evropském parlamentu. Na závěr před europoslanci v Bruselu připomněl někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla.
„V podpoře Ukrajiny jsme ukázali, že dokážeme být jednotní a přijímat silná rozhodnutí,“ prohlásil belgický panovník. I Evropané se podle něj cítí ohroženi, a to zcela oprávněně. Stejnou jednotu EU ukázala po referendu o britském odchodu z Unie, ale i rovněž během pandemie nemoci covid-19, dodal král Philippe. Jeho země tento půlrok Evropské unii předsedá.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
