Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Německá vláda pověřila německého výrobce zbraní Rheinmetall, aby dodal Ukrajině dalších 20 obrněných vozidel Marder, informovala zbrojařská společnost.

Spojené státy předaly Ukrajině ruční zbraně a munici, které původně poslal Írán jemenským šíitským povstalcům Húsíům, ale zabavila je armáda USA a jejich spojenci. Na síti X to dnes oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Dodávka zbraní má pomoci Kyjevu, který se při obraně před ruskou invazí potýká s vážným nedostatkem munice, ale neřeší deficit klíčových zbraní, jako jsou dělostřelecké granáty nebo munice do protivzdušné obrany, podotkla agentura AFP.
„Vláda Spojených států předala 4. dubna ukrajinským ozbrojeným silám přes 5000 kusů (útočných pušek) AK-47, kulometů, odstřelovačských pušek, (protitankových granátometů) RPG-7 a přes 500.000 kusů munice ráže 7,62 milimetrů,“ uvedl CENTCOM v prohlášení. Dodal, že toto množství stačí k vybavení jedné ukrajinské brigády ručními zbraněmi.

Ruští kriminalisté tvrdí, že ukrajinská energetická společnost Burisma byla zapojena do financování teroristických útoků v Rusku i jinde. S teroristickými aktivitami ji dnes spojil ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny. Výbor kromě toho oznámil, že jím nově zahájené vyšetřování financování terorismu se týká vysoce postavených představitelů Spojených států amerických a zemí NATO.
„Bylo zjištěno, že finanční prostředky z komerčních organizací, zejména z ropné a plynárenské společnosti Burisma Holdings působící na ukrajinském území, byly v několika uplynulých letech použity k provedení teroristických útoků na území Ruské federace i za jejími hranicemi,“ tvrdí vyšetřovací výbor.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.