Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský soud dnes prodloužil trest bývalé spolupracovnici ruského opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševové o dva roky na 9,5 roku. Z odkazem na zpravodajský telegramový kanál SOTAvision o tom informovala ruská média. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti, odsouzena byla loni.
Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.
Společnost Novatek je největším ruský producentem zkapalněného zemního plynu (LNG). Její komplex na zpracovaní plynu v přístavu Usť-Luga a terminál v Baltském moři se v lednu staly terčem útoků ukrajinských dronů.
Rusko dnes obvinilo Kyjev z dalšího útoku na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové už dva roky okupují. Moskvou dosazená správa zařízení uvedla, že ukrajinský dron zaútočil na výcvikové středisko elektrárny. Ukrajinská vojenská rozvědka následně opět popřela, že by za sérií nedávných útoků stál Kyjev, informovala agentura Reuters.
„Útok ukrajinských ozbrojených sil se odehrál deset minut poté, co kolem školícího střediska projeli pracovníci (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) MAAE, kteří se vraceli z plánované návštěvy vnější laboratoře pro monitorování radiace,“ uvedla podle ruské státní agentury TASS mluvčí okupační správy elektrárny Jevgenija Jašinová. Dron podle ruského prohlášení dopadl na střechu výcvikového střediska. Nikdo nebyl zraněn.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
