Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Za poslední den ztratil protivník 860 lidí, 15 tanků, 73 obrněných vozidel, 61 cisteren a dalších vozidel atd., informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Cílem náletu v Rostovské oblasti bylo patrně armádní letiště Morozovsk, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na videozáznamy šířené na sociálních sítích. Podle Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic a na letiště v Jejsku na jihozápadě Ruska u pobřeží Azovského moře.
Ruské ministerstvo nálety připsalo Ukrajině, která se k nim oficiálně nepřihlásila.
Letiště v Morozovsku slouží jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, uvedla Unian. Z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.
Ukrajinská armáda popírá tvrzení té ruské, že její vojáci vstoupili na okraj Časiv Jaru nedaleko Bachmutu. „Nevěřte ruským zprávám,“ řekl mluvčí Ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Zadubinnyj. „Situace je tam velmi obtížná, boje pokračují, ale oni tam nejsou,“ dodal pro agenturu Reuters.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
