Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela další tři podezřelé v souvislosti s teroristickým útokem na koncertě v Krasnogorsku, informovala ruská státní média.
Téměř 290 civilistů, z toho 15 dětí, od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabily miny. Podle portálu Ukrajinska pravda to řekl ministr vnitra Ihor Klymenko. „Největší riziko je na osvobozených územích a na místech blízko fronty, tam se provádí nejvíce průzkumné práce,“ řekl Klymenko. „Bohužel stále z různých důvodů přicházíme o lidi, kvůli explozím výbušných zařízení přišlo o život 289 lidí, včetně 15 dětí,“ uvedl také.
Miny nejčastěji zraňují nebo zabíjejí obyvatele vesnic, kteří se snaží obdělávat pole, aniž by počkali na povolení od úřadů, a ty, kdo „jednoduše ignorují všechny zákazy a chodí na nebezpečná místa třeba sbírat houby nebo jen na procházku“.
Ruské společnosti se kvůli západním sankcím potýkají s problémy při opravách ropných rafinerií a útoky ukrajinských dronů by mohly tento problém ještě zhoršit, uvedla 4. dubna agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
