Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Řekl to na dnešní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci, kterou pořádá Hospodářská komora ve spolupráci s úřadem vlády. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do Unie v roce 2004, stejně jako Česko.
Jedno ze dvou vedení vysokého napětí, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení tohoto zařízení s tím, že radiace v areálu i v jeho okolí je v normě. Informaci o výpadku posléze potvrdila také ukrajinská společnost Enerhoatom. Důvody výpadku se podle ruské správy elektrárny zkoumají. Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, bloky zařízení jsou odstaveny.
„Dnes v 10:06 moskevského času (9:06 SELČ) došlo k výpadku záložního vysokonapěťového vedení 330kV,“ sdělila podle agentury TASS ruská správa elektrárny. Dodala, že radiace v zařízení i v jeho okolí je beze změny a v normě. Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom s sebou výpadek ale nese riziko vzniku havarijní situace v areálu.
Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
