Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.
OBRAZEM: Jednasedmdesátiletá Inna se záchranáři odklízí trosky poté, co byl její dům v obytné čtvrti v Záporoží zničen útokem ruského dronu.
Státní zastupitelství v Hamburku vzneslo obvinění proti pěti mužům, kteří se údajně podíleli na nelegální dodávce plynových turbín Siemens na Krym. Jsou mezi nimi bývalí zaměstnanci společnosti a jeden současný, jak exkluzivně informoval WirtschaftsWoche.
Před osmi lety prý celkem čtyři Němci a jeden Švýcar prosadili prodej čtyř plynových turbín ruské státní společnosti – s vědomím, že nakonec skončí na Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem: šlo o porušení embarga. Podle státního zastupitelství byly turbíny v hodnotě 111 milionů eur (2,8 mld. Kč) vyvezeny do Petrohradu přes hamburský přístav mezi listopadem 2015 a lednem 2016. Ruský zákazník je nainstaloval do dvou nových elektráren v Sevastopolu a Simferopolu, které zajišťují dodávky energie na okupovaném Krymu, místo aby byly instalovány na jihu Ruska, jak říkala smlouva. Obvinění prý o tomto konečném určení, které bylo v rozporu se smlouvou, věděli.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
