Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.
Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.
Dobré ráno!
Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.
Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.
„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
