Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.
Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.
Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.
Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně.
Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.
Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
