Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podívejte se na další nové snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočilo Rusko.
Frontová linie na Ukrajině je v současné době podle Richarda Stojara z Univerzity obrany statická, dá se mluvit o patové situaci. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je podle něj stále zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Stojar to řekl ČTK.
„Dá se mluvit o patové situaci, ani jedna ze stran není schopna realizovat úspěšné útočné operace a dosáhnout tak zásadní změny dynamiky konfliktu i výrazného oslabení protivníka. Frontová linie je velmi statická a možnost dosažení byť jen omezené lokální převahy a následně významnějších teritoriálních zisků je pro obě strany velmi omezená,“ uvedl Stojar.
Odnož teroristické organizace Islámský stát (IS), která se přihlásila k pátečnímu útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii. Podle agentury AFP to dnes uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie po pátečních událostech v Krasnogorsku u Moskvy, kde zemřelo nejméně 137 lidí, posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň.
„Tato skupina se pokusila spáchat několik akcí také na našem území,“ řekl Macron novinářům při své nynější návštěvě Francouzské Guyany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
