Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes ostře kritizovala kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za - podle ní nedostatečnou - reakci na útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Útok, který ruské úřady označily za teroristický, si podle ruské tajné služby vyžádal čtyři desítky obětí a více než stovku zraněných.
„Úřad generálního tajemníka OSN prohlásil, že je zarmoucen zprávami o střelbě. Zarmoucen? To si myslí, že je to střelba na střelnici?“ uvedla mluvčí. „V přímém přenosu lidé z posledních sil předávají záběry z příšerného krvavého teroristického útoku, který nebudí 'zármutek', ale hrůzu, šok, bezpodmínečné odsouzení, spravedlivý hněv a soucit s oběťmi,“ dodala diplomatka podle agentury TASS.
V koncertní síni na okraji Moskvy stříleli podle ruských agentur nejméně čtyři útočníci v maskáčovém oblečení, patrně z automatických zbraní. K útoku došlo před vystoupením rockové kapely Piknik.
Svědci z místa agentuře TASS řekli, že ozbrojenci začali zblízka pálit do lidí téměř okamžitě po vstupu do budovy, nedaleko bezpečnostních rámů u vchodů. V prostorách také zřejmě použili výbušniny, které vyvolaly mohutný požár. Další exploze se z místa ozvala o něco později.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
