Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“, uvedl v reakci na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války.
„My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.
Ukrajina měla mít možnost použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. Novinářům to dnes řekl v Bruselu po skončení dvoudenního summitu EU.
Ukrajina doufá, že v červnu podepíše smlouvu o nákupu dvou jaderných reaktorů od Bulharska. Chce tím kompenzovat ztrátu Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupuje Rusko. Agentuře Reuters to řekl šéf ukrajinského státního energetického podniku Enerhoatom Petro Kotin.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
