Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Rusko zařadilo na svou „černou listinu“ 56 kanadských občanů, kterým zakázalo vstup do Ruska. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo zahraničí. Na ruském sankčním seznamu je už bezmála 1600 Kanaďanů, poznamenala agentura Reuters.
Krok podle agentury TASS označila ruská diplomacie za odvetu za sankce, které podle Moskvy „ustavičně“ přijímá liberální vláda premiéra Justina Trudeaua proti ruským představitelům, podnikatelům, vědcům a občanům a vůbec všem, kdo se znelíbil Ottawě. Ruská diplomacie podle agentury Interfax zdůraznila selektivní charakter ruských protiopatření, které se tím podle Moskvy liší od kanadského postupu.

Podle ombudsmana Dmytra Lubince bylo zpět na Ukrajinu přivezeno dalších devět ukrajinských dětí, které Rusko dříve deportovalo nebo zadržovalo na okupovaných územích.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov uvedl, že vpád protikremelských milicí do Ruska možná přiměl Rusko „změnit plány“ ohledně případného budoucího útoku.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.