Pondělí 29. dubna 2024
Svátek slaví Robert, zítra Blahoslav
Polojasno 23°C

Putinova nová hrozba Západu: Taktické jaderné zbraně rozmístí v Bělorusku

Aktualizováno -
25. března 2023
21:16
Autor: ČTK - 
25. března 2023
18:43

Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale "tak či onak" vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.

Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.

Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. "Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna," řekl.

„Není na tom nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.

Podle agentury RIA Novosti prezident v rozhovoru pro televizi Rossija 24 upřesnil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.

11:15
Dnes
!

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.

Video Exploze muničního skladu ve Vrběticích. Jak do toho bylo zapojené Rusko? - Videohub
Video se připravuje ...
Video Kdo jsou agenti Čepiga a Miškin, kteří spáchali teroristický útok ve Vrběticích? - Czech News Center
Video se připravuje ...
10:48
Dnes

Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).

Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.

V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.

10:08
Dnes

Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.

Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.

Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.

Zobrazit celý online

Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině. Putin podle ruských agentur poznamenal, že typ munice s ochuzeným uranem, který Západ hodlá předat Kyjevu, není zbraní hromadného ničení, ale „tak či onak“ vytváří radioaktivní prach, a proto může být velmi nebezpečný.

Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky i munice. Více či méně otevřené hrozby jaderným arzenálem přitom z Moskvy zaznívají opakovaně. Například loni v září Putin současně s oznámením o částečné mobilizaci pohrozil použitím jaderného arzenálu.

Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. „Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna,“ řekl.

Video  Kdo má jaderné zbraně a kde jsou rozmístěné? Je čeho se bát?  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa