18°C
Český kriminolog na Ukrajině: O násilných deportacích dětí do Ruska skoro nic nevíme, děsí mě to
Na Ukrajině byl za poslední rok prakticky neustále. Pořizoval fotografie, hovořil s místními lidmi. Český kriminolog Petr Pojman se v zemi snaží monitorovat válečné zločiny, kterých se dopouští ruská armáda. „Na sběru informací a důkazů se podílí jen velmi málo mezinárodních pozorovatelů, přitom by jich měly být minimálně stovky, ale spíš tisíce. Spousta věcí nám tak unikne. A s odstupem času budou některé ztracené navždy,“ říká v rozhovoru s ČTK Pojman, který je předsedou charitativní organizace Team4Ukraine. Nejvíc ho děsí to, že existuje spousta věcí, o kterých se toho příliš neví, například pokud jde o násilné deportace ukrajinských dětí.
Na Ukrajině Pojman dlouhodobě spolupracuje s charkovskou organizací Maidan Monitoring Information Center. Zatímco v minulosti šlo o projekty na podporu bezpečnosti, kyberbezpečnosti či ochrany dětí, od invaze loni v únoru se zaměřuje právě na monitorování válečných zločinů. Několikrát byl například v Izjumu, strategickém městě obsazeném ruskou armádou brzy po zahájení invaze a osvobozeném Ukrajinci loni v září.
„Snažím se sbírat informace o tom, co se tam děje. Jak to například viděli lidé, kteří nějakou dobu žili pod ruskou okupací. Samozřejmě, že i Ukrajinci sbírají celou řadu důkazů, ale jednak jich je na to málo a celou řadu věcí nestíhají, a rovněž je lepší, když je tam vždycky i někdo nezávislý, který má od událostí odstup,“ řekl český kriminolog.
V minulosti působil na Ukrajině v monitorovací misi OBSE a podobně systematicky by se chtěl sběru nejrůznějších materiálů věnovat i nyní. I pro možný budoucí válečný tribunál, o kterém se v poslední době v souvislostí s děním na Ukrajině mluví. „Pokud jde o různé letecké poplachy a dopady raket, podobné útoky se dají často dobře zmonitorovat prostřednictvím různých radarových záznamů a je k nim i celá řada fotografií. Máme ale jiný problém, což potvrzují i lidé v okupovaných i deokupovaných územích, kteří hovoří o množství lidí, kteří byli z oblasti deportováni Rusy a řada z nich se dosud nevrátila. A k tomu zpětně dohledávat stopy je velmi těžké. Přitom dost často jde o děti. A mluví se o desítkách tisíc lidí,“ říká Pojman.
„V Izjumu jsem byl v době, kdy ještě nebyl celkově deokupovaný, ještě tam byli nějací ruští vojáci, byli jsme tam tehdy s ukrajinskou armádou a bavit se s těmi lidmi tehdy, a pak s odstupem několika měsíců, to jsou dvě kvalitativně úplně jiná svědectví. Přičemž to první je mnohem lepší,“ říká český odborník. „Zčásti to mohou zachránit místní aktivisté, ale to je všechno hrozně nesystémové. Jakékoli čekání nás stojí hrozně moc cenných informací, a to je katastrofa,“ dodává.
Jak Pojman popisuje, v Izjumu se mimo jiné bavil se svědky, kteří bydleli v ulici kousek od později nalezeného masového pohřebiště. „Říkali, že něco tušili, ale že se do toho lesa báli chodit. Každý den tam totiž jezdila pohřební služba. Někdy dvakrát, někdy dvacetkrát, někdy padesátkrát,“ vyprávěli mu.
Když byl ale jednou jejich dům zasažený úlomkem rakety a oni potřebovali krytinu na zakrytí střechy, do lesa se vypravili. Věděli totiž, že se tam podobné věci nachází. Měli sice strach, ale věděli, že jim teče do domu. „Když tam dorazili, objevili masový hrob s těly ukrajinských vojáků. Narazili přitom i na Rusy, kteří je tehdy tam odtud vyhnali a řekli jim, že jestli se v lese budou pohybovat, tak budou následovat nebožtíky v masovém hrobě,“ popisuje kriminolog jedno ze svědectví.
V místech, kde se na Ukrajině pohyboval, je podle něj šokující skoro všechno. Například rozsah zkázy právě kolem Izjumu, kde byly některé obce prakticky srovnány se zemí. „Nejvíc mě ale děsí, že existuje spousta věcí, které nevíme a které se týkají právě násilných deportací dětí,“ říká Pojman. Podle některých svědectví bylo dětem na okupovaných územích vyhrožováno, že pokud nepřijdou zítra do školy s novými učebnicemi a nebudou se učit podle nových osnov, tak budou přesunuti do Ruska a tam dostanou nové rodiče.
Což se v některých případech skutečně stalo. „Co se tam s těmi dětmi děje, je těžké říct. Podle některých informací je část z nich zneužívaná v sexuálním průmyslu. Každopádně nevíme, kde ty děti jsou, a získat o tom nějaké informace je možné pouze systematickou prací v terénu, což si myslím, že neprobíhá a hlavně na to není dostatek lidí, kteří by se tím zabývali,“ dodává.
14:29
Dnes
Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.
Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.
„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.
13:49
Dnes
OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
Jak Pojman doplňuje, jako kriminologa ho kromě čistě formálního sběru důkazů zajímají i „zdroje deviantního chování ruských okupačních sil“. „Setkáváme se s tím, že chování těch okupačních armád je mimo naše uvažování o tom, co je dobro a zlo. I pokud jde o sexuální násilí. I to, jak se mezi sebou chovají v rámci ruské armády, která je složená z různých národností,“ říká.
Jeho organizace Team4Ukraine působí na Ukrajině od roku 2014. Zatímco on se soustředí zejména na monitoring válečných zločinů, hlavní aktivitou celého týmu je nyní dovoz humanitární pomoci do válkou zmítané země. „Dříve jsme vozili hodně neprůstřelné vesty či uniformy. Teď se soustředíme zejména na dodávky sanitek a terénních sanitek pro evakuaci zraněných vojáků z první linie,“ objasňuje. Jak dodává, nedávno například získali od České národní banky dvě nákladní pancéřovaná auta, která rovněž poslouží k evakuaci těžce zraněných vojáků. Sanitky přitom nejedou na Ukrajinu prázdné, ale jsou díky příspěvkům dárců plné zdravotních přístrojů a materiálu. Jedna ze sanitek dorazila v nedávných dnech například do Chersonu do nemocnice, kde bylo ruskou armádou vše zničeno nebo rozkradeno.
Video Dominik Hašek o Rusech, olympiádě a „vrahovi“ Putinovi
Video se připravuje ...
Témata:
Související
