Fotka, co vydá za tisíc slov: Osamělá truchlící v záplavě hrobů obětí války v Charkově
Ukrajinci se v Charkově loučí se svými blízkými, kteří se stali oběťmi ruské invaze. Ve městě bylo vytvořeno památeční místo, kde hrob každého zesnulého značí ukrajinská vlajka. Svět oblétl působivý snímek, který zachycuje osamělou ženu mezi nespočtem hrobů obětí ruské agrese.
Fotografie z pietního místa nahánějí husí kůži, truchlící se v slzách sklánějí nad hroby, mnohdy nad rakvemi svých milovaných. Bohužel je to jen další z obrazů krvavé agrese, kterou loni v únoru rozpoutal Vladimir Putin.
Ruští okupanti dosud zabili přes 7 000 ukrajinských civilistů, v konfliktu bylo dále zraněno dalších 12 tisíc. Z řad vojáků pak přišla Ukrajina o více než 13 tisíc mužů a žen, uvedly úřady loni v prosinci. Informoval o tom server DailyMail.
Ukrajina v prosinci uveřejnila počty zesnulých vojáků až na popud předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která úmrtnost odhadla na 100 tisíc. Ukrajinské úřady původně informaci nechtěly zveřejňovat, jelikož se obávaly, že by poskytnutá data mohla pomoct ruskému Kremlu.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
