Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Evropě podle prezidenta Petra Pavla nyní chybějí kapacity na výrobu potřebných zbraní a munice, ty ale podle něj lze nakupovat po světě, a to i v zemích, které se k vyzbrojování Ukrajiny nechtějí veřejně přihlásit. Řekl také, že Zelenskyj během jejich setkání prohlásil, že Ukrajina může poskytnout kvalifikované pracovníky pro nové muniční továrny, pokud by zbrojním podnikům v Evropské unii chyběli.
Západ by se podle Pavla měl připravit na to, že válka může skončit i jinak než totálním vítězstvím Ukrajiny. "Myslím, že bychom měli udělat vše, co máme k dispozici, abychom Ukrajince povzbudili a podpořili, aby byli úspěšní. Vnitřně bychom však měli být připraveni i na další nepředvídatelné události," řekl český prezident.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu uvedl, že dopisem požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jeho bojovníky poslal do ukrajinského Bachmutu místo žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Její šéf Jevgenij Prigožin podle médií oznámil, že jednotky skupiny se z dobývaného ukrajinského města k 10. květnu stáhnou kvůli nedostatku munice.
„Podepsal jsem dopis adresovaný vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ruské federace Vladimiru Putinovi s žádostí, aby vydal rozkaz k přesunu (čečenských) speciálních jednotek rychlého nasazení Achmat do města Arťomovsk (ukrajinsky Bachmut),“ uvedl Kadyrov a dodal, že dopis už odeslal. Napsal v něm, že Achmat chce převzít pozice wagnerovců.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.