Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Přes 300 z nás bývalých zpravodajů a zpravodajek v Moskvě podepsalo otevřený dopis ruskému ministru zahraničí Lavrovovi žádající okamžité propuštění novináře Evana Gershkoviche,“ tweetuje Lenka Kabrhelová, dřívější moskevská korespondentka Českého rozhlasu v Moskvě.
„Nemáme pochyb, že jediným smyslem a záměrem jeho práce bylo informovat čtenáře o současné realitě v Rusku. Vyhledávání informací, i když to znamená znepokojení politických zájmů, z Evana nedělá zločince či špeha, to z něj dělá novináře. Novinařina není zločin,“ stojí v otevřeném dopise, který podepsalo 301 novinářů z 22 zemí. Mezi nimi i trio z České televize: Miroslav Karas, Jan Moláček a Pavel Vondra.
Evan Gershkovich z listu Wall Street Journal je ve vazbě, obviněn ze špionáže.
„V Rusku se udává jako za Stalina. Učitelé udávají žáky, studenti profesory a spolužáky, stížnosti podávají sousedé, kolegové, a dokonce i rodinní příslušníci,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost v ranním hlášení o radiační situaci na Ukrajině (jež zůstává normální).
Ve městě Lysyčansk v Luhanské oblasti okupanti spolu s kolaboranty vztyčili Leninův pomník, informoval kanál Nexta.
Ruské síly se stále soustředí hlavně na Bachmut, o jehož dobytí se snaží už od loňského léta. Za uplynulý den se Ruští vojáci podle Kyjeva neúspěšně pokusili o ofenzivu na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně až severozápadně od Bachmutu. Oblast ruské jednotky hustě ostřelovaly, uvádí ukrajinský generální štáb.
Ve směru na Avdijivku ruské jednotky útočily na Pervomajske. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že při tom Rusové utrpěli velké ztráty. Podobné informace ale nelze nezávisle ověřit. U Marjinky, která leží nedaleko Doněcku, se podle Kyjeva podařilo odrazit početné útoky.
Kanál Nexta přinesl záběry z Krymu, na kterých se ozývají „záhadné“ zvuky, podle tamních úřadů se jedná o odražený domnělý útok ukrajinských dronů na Sevastopol.
Na místě velvyslanectví Ruské federace v Kyjevě mohou úřady vytvořit muzeum. Tento návrh předložil šéf kyjevské toponymické komise a historik Oleksandr Alfjorov. Podle něj by na tomto místě mělo vzniknout „jediné muzeum na světě, kde bude prezentována skutečná historie tohoto státu“. Expert navrhoval vznik muzea Moskevské Rusi.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.